Ve vícegenerační rodině dříve nebo později nastane situace, kdy nejstarší člen rodiny odchází. Setkání se smrtí blízkého člověka je pro každého náročné a každý tuto skutečnost zpracovává svým vlastním způsobem. Často se ale zapomíná na děti, kterých se také týká. Anebo prostě nevíme, jak s dětmi mluvit o smrti.
Snaha chránit děti před bolestnou pravdou a z toho důvodu před nimi informace o smrti babičky nebo dědy tajit, není dobrá cesta. Děti i beze slov vycítí a poznají, že se něco děje a bez pomoci dospělých jen těžko najdou způsob, jak situaci porozumět a jak se s ní vyrovnat.
Jak s dětmi mluvit o smrti?
Naslouchejte
Děti s vámi nemusí komunikovat slovy, ale mohou vysílat signály neverbálním způsobem. I ve vlastním zármutku a množství úkolů spojených s vyřizováním pohřbu si najděte čas a vnímejte, co děti sdělují. Někdy stačí chvíle vaší blízkosti, společné mlčení, krátká procházka. A také ujištění, že se dítě může zeptat na cokoliv – žádná otázka není nevhodná a neměla by zůstat nezodpovězená. I vaše “nevím” je odpovědí. A v souvislosti se smrtí přece i my dospělí mnoho věcí nevíme.
Buďte nablízku a nelžete dětem
Dětem říkejte pravdu, nelžete jim. To je asi nejpodstatnější na tom, jak s dětmi mluvit o smrti. I těžká pravda je pro dítě zvládnutelná, pokud cítí oporu a blízkost svým nejbližších. Jakmile pocítí, že je vnímáte, získají jistotu a důvěru. I ony v těchto chvílích potřebují oporu, potřebují, aby jim někdo byl nablízku. Vaše pozornost se pochopitelně zaměřuje na zařizování všeho potřebného. Nedopusťte ale, aby děti cítily opuštěné a odstavené od všeho, co se kolem nich děje.
Respektujte
Každý z nás na odchod člena rodiny reaguje jinak. Děti mohou projevovat různé emoce, mohou vše zpracovávat neobvyklým způsobem – šok, smutek, vztek, apatie, úleva… Jejich emoce se také mohou rychle měnit. Empatická reakce, přijetí jejich pocitů, pomoc s jejich zpracováním – to je role rodičů nebo prarodičů, kteří mají být dětem zvláštní oporou.
Vzpomínejte
Ať už byl život zemřelého jakýkoli, dejte dětem možnost rozloučit se s ním. Zvolte vhodný rituál, o zemřelém mluvte, vzpomínejte na něho. Účast dětí na pohřbu nebo společném rozloučení je v žádném případě nijak nepoškodí. Spíš naopak. Pomůže jim se zpracováním ztráty. I pozdější vzpomínání na zemřelého jim přinese poznání, že jsme s předchozími generace spojeni a že v našich životech stále zůstávají.
Zapojte děti
I malé děti se mohou podílet na přípravě rozloučení. Nebojte se je zapojit do jednoduchých činností i například do výběru květin k pohřbu i oblečení pro zemřelého. Díky možnosti pomáhat se děti budou cítit silnější a se ztrátou se dokáží lépe vyrovnat. Přehnanou ochranou jim neprospíváte.
Pokračujte v životě
Stabilita jednotlivých členů rodiny i rodiny jako celku se po ztrátě jednoho jejího člena vychýlí a jejímu obnovení pomůže návrat k běžným každodenním rituálům. Vraťte se k nim co nejdříve a dovolte dětem zachovat obvyklé zvyky a jejich denní řád. Také uvolnění prostřednictvím hry, sportu, tělesné aktivity nejen dětem pomůže toto období překonat co nejlépe.
Adresář služeb: pro rodiny s dětmi
Nevíte-li si s nelehkou situací rady, můžete se obrátit o pomoc na některou z brněnských organizací.