Neberme úzkosti na lehkou váhu

Ačkoli je úzkost jedna z nejpřirozenějších, lidských emocí, problém nastává v případě, kdy není zjevně viditelná příčina strachu. Ten se jeví jako bezdůvodný, nebo je jeho příčina absurdní a nám se přesto nedaří jej překonat.

Úzkost neboli strach, má v lidském prožívání hluboké kořeny už od pravěku. Naznačovala nám, stejně jako zvířecí říši, blížící se nebezpečí a nutnost útoku nebo útěku. Problém vzniká v případě, když se nacházíme na krásném a bezpečném místě, a přesto nás zachvátí panika, jako by se blížilo zemětřesení.

Jak se úzkosti projevují

Z lékařského (psychiatrického) pohledu je úzkost složitá kombinace emocí, zahrnující strach, zlé předtuchy a obavy. Může být akutní, trvat krátce, nebo ji můžeme prožívat dlouhodobě. Intenzita úzkosti je různá, od lehkého neklidu až po stav paniky.

K nejčastějším tělesným příznakům patří:

• bušení srdce,
• nepříjemné pocity v žaludku, nevolnosti,
• brnění v prstech na rukou i na nohou, pocit horka nebo zimy,
• pocení,
• ztuhlost končetin,
• obtížné dýchání,
• pocit závratě, motání hlavy, slabost v nohách.

Mezi další příznaky lze zařadit:

• očekávání neurčitého nebezpečí
• pocity strachu
• únik nebo vyhnutí se zdroji úzkosti

Úzkost jako nemoc

V tomto případě se používá označení „úzkostné a panické poruchy“. Jedná se o různé kombinace tělesných a psychických projevů úzkosti, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím. Intenzita příznaků může být různá, od mírné nepohody nebo nervozity až po stavy hrůzy a paniky. Obecný termín „úzkostné a panické poruchy“ zahrnuje několik poruch.

Pokud je úzkost nezávislá na předmětu anebo situaci, které by ji vyvolaly, a doprovází člověka prakticky nepřetržitě, mluvíme o „generalizované úzkostné poruše“. Její příznaky se objevují pozvolna a nenápadně. Hlavním rysem je dělání si starostí, neustálé zabývání se stresujícími myšlenkami. Lidé trpící generalizovanou úzkostnou poruchou neumí odpočívat ani relaxovat. Pociťují bolestivé napětí v hlavě nebo třes. Často už od malička byli citlivější a špatně snášejí kritiku a potřebovali často povzbuzovat od okolí.

Jestliže se úzkost spustí v určitých momentech ve formě paniky, pak se jedná o „panickou poruchu“. Strach zde dosahuje enormní intenzity a stejně tak doprovodné fyzické projevy.

V obou těchto případech není zřejmé, před čím má přesně člověk strach.

Pokud úzkost vzniká na základě reakce na nějaký předmět nebo situaci, jedná se o fobii (např. sociální fobie). V tomto případě existuje něco konkrétního, před čím má člověk strach.

Nikdy není pozdě vyhledat pomoc

Úzkostnými poruchami trpí přibližně 10 % populace, přičemž ženy tyto problémy zažívají častěji než muži.

Pokud Vás začnou úzkostné stavy či obavy z určitých situací nějakým způsobem limitovat, omezovat, narušovat vaše běžné fungování doma či v práci, je vhodné vyhledat odbornou pomoc.

Oslovte psychology, psychoterapeuty, nebo se obraťte na praktického lékaře.

Včasná diagnóza úzkostné poruchy umožňuje rychlé zahájení léčby a snižuje riziko rozvoje dalších duševních onemocnění, např. deprese.