minikonference-volba-nebo-povinnost

Sendvičová generace: volba nebo povinnost?

26. 9. 2022 se uskutečnila minikonference na téma „Sendvičová generace: volba nebo povinnost?“. Moc děkujeme všem, kdo se zúčastnili, za jejich příspěvky, komentáře a podporu.

Pečovat o své starší rodiče jistě cítíme jako naši povinnost, ale je to naše volba, jak pomoc bude vypadat a jaké prostředky využijeme. Protože když se vyčerpáme, tak nikomu rozhodně nepomůžeme.

Volba nebo povinnost: hlavní body, o kterých se diskutovalo:

  • Je důležitá vnímat rozdíl mezi pečujícími a sendvičovou generací. Ne všichni, kdo jsou zástupci sendvičové generace jsou zároveň pečujícími.
  • Podoba péče o seniory se často mění a je dynamická. Nemusí vždy vyžadovat nepřetržitou péči, ale může mít podobu psychické podpory a sdílení. A i to bývá náročné.
  • Klíčová je role rodiny a vztahy, které si v ní vytváříme po celý život.
  • Nezastupitelná je i úloha sociálních služeb a obcí.
  • Rodina nesmí zůstat na vše sama.
  • Informace pro sendvičovou generaci by se měly objevovat napříč společností, aby se dostaly k co nejvíce lidem, kterých se to týká anebo může týkat do budoucna.
    • Reklama v MHD
    • Zpravodaje městských částí
    • Čekárny u lékařů
    • Úřady městských částí
    • Časopisy a noviny
    • Zpravodaje městských částí
    • Family pointy a mateřská centra
    • Sociální služby
    • Knihovny
    • Vzdělávací instituce
  • Povědomí o problematice sendvičové generace by bylo vhodné utvářet už u dětí, protože i ony velmi dobře vnímají situaci ve svých rodinách. A jednou mohou do sendvičové generace také patřit.
  • Neměly bychom se stydět za své pocity, které bývají i negativní.
  • Při rozhodování, zda budeme pečovat o ostatní hraje roli také dostupnost a kvalita sociálních služeb.
  • Pokud nejsme schopni pečovat, není to selhání a využít (nejen) sociálních služeb je v pořádku.
  • Pokud rodina zažívá krizovou situaci, potřebuje někoho, kdo jí poskytne komplexní poradenství. Nemá totiž energii vše vyhledávat, analyzovat a přemýšlet nad dalšími konkrétními kroky do budoucna.
  • Sendvičová generace potřebuje také respekt, uznání, jistotu, někam patřit a nebýt izolován od ostatních.
  • Problematické může být i přetížení rolemi, které lidé zastávají. Je zde tlak na úspěchy v práci, soukromém životě, v rodině a volnočasových aktivitách. Nezbývá čas na sebe a na věci, co nám přinášejí radost.
  • Sendvičová generace zažívá vysoké riziko vyhoření. Vyhledat odbornou psychologickou pomoc, mluvit o svých pocitech, potřebách a životě je v pořádku.
  • Je důležité kultivovat prostředí pobytových služeb, aby se tam dostalo seniorům pomoci, podpory a důstojného, lidského a profesionálního zacházení.
  • Péči a podporu potřebují také sociální pracovníci, aby nebyli vyhořelí a měli odpovídající finanční ohodnocení.
  • Zásadní roli, která není prozatím dostatečně akcentovaná, mají zaměstnavatelé. Ti mohou nastavit takové podmínky, které by umožnovaly lépe skloubit péči nejen o děti, ale také o starší členy rodiny.

Společnost, která ví o existenci sendvičové generace, rozumí jejím potřebám a má fungující nástroje, kterými jí dokáže pomoci. Zároveň si je vědoma toho, že podporou sendvičové generace velmi efektivně pomáhá celé rodině.

Motto Centra pro rodinu a sociální péči zní:

„V této životní fázi je všeho moc.
Nevědět si rady není známka selhání.
Požádat o pomoc je v pořádku.“